ČSSD Sušice

17. listopad je velmi památným dnem v celých našich národních dějinách, a to hned ve dvojím ohledu.

17. listopadu 1939 němečtí okupanti uzavřeli všechny české vysoké školy, aby se pomstili veškeré mladé inteligenci za podíl na oslavách 28. října, výročního dne naší nezávislosti, a za následnou účast na pohřbu medika Jana Opletala, jenž byl právě při říjnovém vzpomínkovém shromáždění Pražanů smrtelně postřelen.

Mnozí sušičtí občané si určitě ještě živě pamatují na podzimní večery před 22 lety, kdy u nás padala jedna z posledních bašt bolševického světa. Pod lípou na náměstí se pravidelně scházeli občané, na různých místech Sušice byly přilepeny snímky dokumentující situaci v revoluční Praze, diskutovalo se a lidé byli rádi, že se společnost konečně zbavuje moci komunistických mocipánů a ostnatého drátu na Šumavě. Bylo to a je to tak dobře!
17. listopad se tak stal pro naši společnost významným symbolem boje za svobodu a nezávislost!

Náš současný život je bohužel poznamenán jevy, kvůli nimž jsme asi tenkrát na našich náměstích nestáli. Jedná se o drsnější sociální klima, peněžní šeky se stávají jediným srozumitelným jazykem a mnozí jsou pouze ve službě vlastního ega. A proto u některých současníků převládá pocit nekonečné beznaděje a celkové odevzdání životu ze dne na den.

Dnešní pravice v tomto ohledu přilévá olej do ohně necitlivým sociálním vládnutím a vůbec jí přitom asi nedochází, že svým počínáním k životu probouzí extremistické síly, které vždy čekají na vhodnou chvíli k uchopení moci.
Jsem přesvědčen, že sociálně demokratická správa věcí veřejných nejlépe naplňuje hodnoty listopadové revoluce. 17. listopad je tedy velmi aktuální historií. Volá nás k úsilí o naplňování Masarykových ideálů demokracie a principů lidské solidarity.